
Pražský krysařík je drobný společenský pes českého původu. Název připomíná jeho někdejší využití při lovu myší a krys. Obnova moderního chovu začala v roce 1980. Krysařík je kompaktní a čilý, s krátkou nebo polodlouhou srstí. V běžném životě mu patří pravidelné procházky, hra a šetrné zacházení.

01 / PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK
ČESKÉ PLEMENO S VELKOU HISTORIÍ A JEŠTĚ VĚTŠÍM SRDCEM
Pražský krysařík je jedinečné české plemeno – elegantní, temperamentní a oddaný společník, který si získává srdce svou inteligencí, živou povahou a nekonečnou láskou k člověku.


Zvědavý, temperamentní a oddaný pes, který si s rodinou vytváří úzký vztah.
POZNEJ JEHO POVAHU ›
Kompaktní stavba, vztyčené uši, dva typy srsti a několik barevných variant.
PODROBNOSTI O VZHLEDU ›

| Země původu | Česká republika |
|---|---|
| Výška | 21–23 cm v kohoutku (±1 cm) |
| Hmotnost | Optimálně kolem 2,6 kg |
| Typ srsti | Krátká nebo polodlouhá |
| Barevné varianty | Černá, hnědá a modrá s pálením včetně zesvětlených variant, recesivní žlutá a červená bez pálení, černé a hnědé merle s pálením |
| Povaha | Jemná, zvědavá a přítulná k rodině, k cizím spíše zdrženlivá |
| Orientační délka života | 12–14 let |
Historie krysaříka sahá ke dvorům českých panovníků a šlechty. Drobný, hbitý pes se uplatnil také v domácnostech, kde se chytaly myši a krysy.
Obnova chovu v roce 1980 pomohla vrátit plemeno do povědomí. Dnes je krysařík především rodinným společníkem.
Krysařík bývá zvědavý, rychlý a velmi přítulný ke své rodině. K neznámým lidem může být zpočátku zdrženlivý. Na nová prostředí a setkání ho zvykejte postupně.
Na procházce využije svou zvídavost při čichání a hledání pamlsků. Při výchově dobře fungují krátké hry, klidný přístup a odměna za chování, které chcete upevnit.
Pražský krysařík je drobný, elegantní a harmonicky stavěný pes s kompaktním tělem, jemnou kostrou a charakteristickými vztyčenými trojúhelníkovými ušima.
Vyskytuje se v krátkosrsté i polodlouhosrsté variantě. U polodlouhosrstých jedinců vytváří srst delší praporce zejména na uších, končetinách a ocase.
Podrobný popis exteriéru, proporcí, osrstění a barevných variant stanovuje oficiální standard FCI č. 363.
Zařaďte pravidelné procházky a pohyb přizpůsobený věku a kondici. Delší srst na uších a ocase šetrně pročesávejte. Při běžné péči kontrolujte také drápky a zuby a plán preventivních prohlídek domluvte s veterinářem.
V chladu a mokru sledujte, jak pes reaguje. Dobře padnoucí vrstva má umožnit přirozený krok a nemá odírat podpaží. Když se pes třese nebo zvedá tlapky, vraťte se do tepla. Tipy veterinární asociace AAHA.